Co už víme o atomech?

Co už víme o atomech?

Co je v jádře atomu

Jádra atomů jsou složena ze dvou druhů elementárních částic, protonů a neutronů. Společně tyto částice nazýváme nukleony. Nejjednodušším atomem je atom vodíku, jehož jádro je tvořeno protonem a kolem jádra obíhá jediný elektron.

Jaké síly působí v atomech

Elektrony jsou k atomovému jádru vázány elektromagnetickou silou zprostředkovávanou fotony. Protony a neutrony v jádře jsou navzájem vázány jadernou silou zprostředkovanou gluony.

Kdo přišel na atom

Daltonův model atomu

John Dalton byl anglický vědec, který přišel s názorem, že všechna hmota je složena z velmi malých částeček. Jeho model byl prvním uceleným pokusem popsat veškerou hmotu skrz koncept částic. Tyto částice nazval atomy.
Archiv

Jak malý je atom

Atom je velmi, velmi, velmi malý

Proton, neutron, kvark a ostatní menší částice nemohou být přímo pozorovány. Jsou příliš malé. O jejich existenci se ví díky pozorování okolí, na které reagují.
ArchivPodobné

Jak vypadá atom

Každý atom obsahuje jádro složené z protonů a neutronů. Protony jsou kladně nabité elektrické částice, neutrony jsou elektricky neutrální. Okolo jádra obíhají po různě vzdálených drahách záporně nabité elektrony. Počty protonů a elektronů se sobě rovnají, jsou však různé u atomů jednotlivých prvků.

Jaké síly působí v jádru

Nejdůležitější veličiny, které charakterizují atomové jádro, jsou elektrický náboj Q, hmotnost jádra m, hmotnostní schodek B a vazebná energie jádra E. Mezi protony v jádře působí záporná coulombovská síla a velmi malá gravitační síla.

Co je atom jako celek

Atom je nejmenší část hmoty, která je schopna podržet si všechny charakteristiky prvku. Skládá se z částic, které tvoří jednak atomový obal a označují se jako elektrony a jednak jádro atomu a ty se označují jako nukleony (protony a neutrony).

Jak je možné že atomová jádra ve kterých jsou kladně částice které by měli odpuzovat drží pohromadě

Jádro sestává pouze z protonů. Počet protonů Z v jádře je možno určit z náboje jádra Q pomocí vztahu Q = Ze (náboj protonu je e). z protonů, protože protony s kladným nábojem „natěsnané“ uvnitř jádra se musejí výrazně odpuzovat pomocí elektrostatické interakce.

Jak vzniká atom

Vznik atomu se odvozuje od teorie velkého třesku. Při teplotě cca 109 K došlo k explozi hmoty soustředěné v "něčem" (toto něco není dodnes přesně definované) a vznikly částice s obrovskou kinetickou energií. Postupným ochlazováním částic došlo k agregaci protonů s neutrony a vzniklo jádro.

Jak funguje atom

Atom se skládá ze dvou částí. První je maličké atomové jádro, které je středem atomu a obsahuje kladně nabité částice, kterým se říká protony, a neutrální částice bez náboje, kterým se říká neutrony.

Kdy vznikl atom

První model atomu navrhl J. J. Thomson roku 1904, když poznal, že elektrony lze uvolnit z atomu kteréhokoli prvku a jsou tedy jeho nezbytnou součástí. Podle tohoto modelu je atom kulový, kladně nabitý útvar, v němž jsou rozptýleny záporně nabité elektrony. Jejich náboj kompenzuje náboj kladně nabitého útvaru.

Jaký elektrický náboj má atom

Nositeli elektrických nábojů jsou protony a elektrony, neutrony jsou elektricky neutrální (odtud i jejich název). Vědci se dohodli, že elektrický náboj obsažený v protonu budeme označovat jako kladný a náboj obsažený v elektronu jako záporný.

Kde působí jaderné síly

Jaderné síly se uplatňují jen v oblasti jádra a mluvíme o nich proto jako o silách krátkého dosahu. Jaderné síly se projevují mezi nukleony pouze při vzdálenostech r Ł 1,5·10-15 m. Pro vzdálenosti r Ł 0,4·10-15 m jde o síly odpudivé, nad tyto vzdálenosti o síly přitažlivé.

Jak pusobi jaderne síly

jsou síly působící mezi nukleony v jádře atomu. Jsou silami krátkého dosahu, který zhruba odpovídá lineárnímu rozměru jádra (řádově 10-15 m). Působí vždy jen mezi nejbližšími nukleony. Daný nukleon se tedy váže jen s omezeným počtem nukleonů, což označujeme jako nasycení jaderných sil.

Kdo objevil atomové jádro

Už v roce 1911 objevil Ernest Rutherford atomové jádro při ostřelování tenké zlaté fólie alfa částicemi.

Co se skládá z atomu

Látky jsou složeny z atomů, v různých skupenstvích je uspořádání různé. Každý atom se skládá z atomového obalu a jádra. Obal je tvořen určitým počtem záporných elektronů, které si (velmi zjednodušeně) můžeme představit jako nepatrné kuličky „obíhající“ kolem kladného jádra.

Jak vypadá jaderné palivo

Palivem je obohacený uran ve formě oxidu uraničitého UO2, moderátorem i chladivem obyčejná voda. Přírodní uran je složen ze dvou izotopů s nukleonovými čísly 238 a 235. Pro štěpení je vhodný jenom izotop 235, kterého je v přírodním uranu pouze 0,7 % a proto se musí jaderné palivo tímto izotopem uměle obohacovat.

Co se deje v jaderném reaktoru

V našem jaderném reaktoru dochází při štěpné řetězové reakci v palivu k uvolnění jaderné energie. Udržování průběhu reakce štěpení mají na svědomí neutrony. Jsou příčinou rozštěpení jádra (srážka), a současně se také při štěpení jader neutrony uvolňují.

Jaký náboj mají vlasy

Vlasy mají kladný náboj.

Co je slabá jaderná síla

Slabá interakce (někdy též slabá jaderná síla) je jedna ze čtyř základních interakcí, působících mezi částicemi hmoty. Název slabá se používá proto, že je 1013krát slabší než silná interakce.

Kdo změřil energii jádra

Průkopnice jaderné fyziky

V historii jaderné fyziky zaujímají význačné místo také tři ženy – badatelky: Marie Curie – Sklodowská, její dcera Irena Joliot – Curie a rakouska fyzička Lisa Meitnerová (1878 – 1968).

Jak často se mění jaderné palivo

Výměna paliva probíhá při zastaveném reaktoru zpravidla jednou za 1 až 1,5 roku.

Jak se zbavit jaderného odpadů

Radioaktivní odpad se většinou ukládá do podzemních přípovrchových nebo hlubinných úložišť. Některé státy v minulosti také shazovaly nukleární odpad do moře, zejména do Atlantského oceánu.

Co způsobilo výbuch Černobylu

Příčin havárie bylo více: typ použitého reaktoru RBMK, nevhodně provedený pokus a nedostatečná kompetence personálu. K rozsahu následků přispěly nepřipravenost a nevhodné kroky v krizovém postupu řešení následků havárie.

Jak dlouho vydrží uran

Podle aktuálních odhadů vystačí globální zásoby ropy a zemního plynu zhruba 50 let, uranu 100 let a uhlí 150 let.